Jak UV záření poškozuje pokožku?

Existují tři druhy ultrafialového (UV) záření: UVA, UVB a UVC. Protože UVC záření neproniká zemskou atmosférou až k zemskému povrchu a běžně se nepodílí na poškozování pokožky, zaměříme se především na UVA a UVB záření.

UVA záření má delší vlnovou délku, díky které proniká do hlubších vrstev pokožky, konkrétně až do škáry (dermis). Je spojováno především s dlouhodobým a postupným poškozováním pleti, které se projevuje například vznikem vrásek a předčasným stárnutím. UVA záření také podporuje tvorbu volných radikálů - nestabilních molekul, které mohou poškozovat DNA buněk a zvyšovat riziko vzniku rakoviny kůže.

UVB záření má kratší vlnovou délku a působí především v nejsvrchnější vrstvě pokožky, tedy v pokožce (epidermis). Právě toto záření je hlavní příčinou spálení kůže. Zároveň může vyvolávat změny v DNA buněk, které mohou představovat předstupeň vzniku rakovinných onemocnění.

Pro zdravou a krásnou pleť je proto důležité chránit pokožku před oběma typy záření - UVA i UVB - nejen během slunečného léta, ale také v průběhu celého roku.

Poškození pokožky sluncem se postupně sčítá

Spálení pokožky je poměrně zřejmým důsledkem nadměrného vystavování slunečnímu záření. Co ale jeho méně viditelné účinky, které se neprojeví okamžitě? Poškození způsobené UV zářením se totiž může v pokožce hromadit dlouhé roky, aniž bychom si toho všimli.

Studie publikovaná v odborném časopise Photochemistry and Photobiology Americkou společností pro fotobiologii (American Society for Photobiology) ukázala, že přibližně 23 % celkového poškození pokožky slunečním zářením získáme do 18 let věku. V každém následujícím desetiletí pak přibývá dalších zhruba 10 %.

Tento údaj je výrazně nižší než často opakované tvrzení, že až 80 % poškození pokožky způsobeného sluncem vznikne už do 20 let. Pokud si ale uvědomíme, že mnohé projevy poškození se začnou objevovat až po několika letech, nebo dokonce desetiletích, dává to smysl. Sluneční záření, kterému byla naše pokožka vystavena v dětství, se tak může viditelně projevit až ve dvaceti nebo třiceti letech. Poškození pokožky se navíc nehromadí pouze v průběhu let, ale také během jednotlivých hodin. Vědci z Yaleovy univerzity zjistili, že účinky UV záření mohou vyvolávat změny v pokožce dokonce i poté, co už jsme se ze slunce přesunuli do interiéru.

Melanin je kožní pigment, který při vystavení slunečnímu záření tmavne. Jeho hlavním úkolem je chránit pokožku před negativními účinky slunce. Za určitých okolností však může mít i nežádoucí vliv.

Výzkum zveřejněný vědci z Yaleovy univerzity ukázal, že v některých případech může melanin po návratu ze slunce ovlivňovat DNA kožních buněk podobným způsobem, jakým ji poškozuje samotné sluneční záření. To znamená, že změny v buňkách, které mohou přispívat ke vzniku rakoviny kůže, mohou nastávat nejen během pobytu na slunci, ale také několik hodin po něm. A jejich následky se mohou projevit až po mnoha letech.

Pokožka se poškozuje slunečním zářením i během zatažených dnů, v interiéru a vlivem odražených paprsků

Určitě jste už slyšeli, že se můžete spálit i během zataženého dne. Nejde však jen o strašení, kterým se nás maminky snažily přimět k používání opalovacího krému. Mraky sice část UV záření zachytí, ale přibližně 80 % UV paprsků jimi stále proniká. Za určitých podmínek navíc mohou mraky sluneční záření odrážet, a dokonce tak zvýšit naši expozici UV záření. Dalšími povrchy, od kterých se sluneční paprsky odrážejí, jsou sníh, písek a vodní hladina. Právě proto si můžete přivézt ze dne stráveného na lyžích nejen krásné zážitky, ale také nepříjemně spálený obličej.

Ozónová vrstva absorbuje přibližně 50 % UVA záření a 90 % UVB záření. To se může zdát jako poměrně vysoká ochrana. Přestože ozónová vrstva zachytí značnou část UV paprsků, zbývající záření má stále dostatečnou sílu na to, aby poškozovalo naši pokožku. Navíc se ochranná schopnost ozónové vrstvy v některých oblastech snižuje v důsledku jejího úbytku, ke kterému přispívají lidskou činností uvolňované chemické látky do atmosféry. I proto je důležité myslet na ochranu pokožky před slunečním zářením po celý rok. Pravidelné používání přípravků s SPF pomáhá předcházet předčasnému stárnutí pleti a snižovat riziko poškození kůže včetně vzniku rakoviny.

Pobyt na slunci bez ochranného krému

Všechny tyto informace o UV záření ve vás možná vyvolávají chuť co nejvíce se zahalit a zůstat raději doma. Pravdou ale je, že přiměřený pobyt na slunci bez ochranného přípravku může být za určitých okolností prospěšný a pro naše tělo důležitý. UVB záření totiž spouští v organismu chemickou reakci, při které vzniká vitamin D. Ten je nezbytný pro zdraví kostí a zároveň se podílí na správném fungování organismu a regulaci nálady. Nechráněné či cílené opalování nicméně nelze nikdy doporučit jako vhodný způsob doplňování tohoto vitaminu! Nejlepší formou doplňování vitaminu D je konzumace vhodných potravin popřípadě potravinových doplňků. 

Za prvé, statistiky říkají, že většina lidí si neaplikuje dostatečné množství ochranného krému a tím pádem i do namazané pokožky proniká dostatečné množství slunečního záření, které spouští tvorbu vitaminu D. Navíc žádný krém nikdy 100% nechrání proti slunci. Za druhé, stačí jen malé množství kůže, které je slunci vystavené na to, abyste z něho získali dostatečné množství vitaminu D.

Sluneční záření bývá nejsilnější přibližně mezi 10. a 14. hodinou. Pokud se rozhodnete trávit čas venku bez přípravku s SPF, je z hlediska intenzity UV záření vhodnější zvolit dobu před tímto intervalem nebo po něm. I tehdy je však důležité chránit pokožku vhodným oblečením. Ideální jsou trička s dlouhým rukávem, dlouhé kalhoty, pokrývka hlavy a sluneční brýle s ochranou proti UVA a UVB záření. Intenzita UV záření závisí také na ročním období, zeměpisné poloze a UV indexu. Pro běžnou praxi je vhodnější řídit se aktuálním UV indexem.

Při sestavování individuálního plánu ochrany pokožky je důležité zohlednit také její přirozený odstín a rodinnou anamnézu, zejména výskyt rakoviny kůže. Přibližně 5–10 % případů melanomu má dědičnou souvislost a může být spojeno s genetickými mutacemi zděděnými od rodičů.

Výzkum vědců z Univerzity Jižní Kalifornie (University of Southern California) navíc poukázal na existenci genu, který pomáhá pokožce odolávat UV záření. Někdy se mu přezdívá také „gen přirozené ochrany před sluncem“. Funguje jako nádorový supresor, tedy pomáhá bránit vzniku nádorových změn v kůži. Lidé, kteří mají tento gen zmutovaný nebo vykazují jeho nižší aktivitu, mohou mít vyšší riziko vzniku rakoviny kůže. Riziko může být ještě větší, pokud se často opalují nebo tráví hodně času na přímém slunci.

Dobrou zprávou je, že vědci neztrácejí naději ani pro ty, kteří nemají geneticky podmíněnou vyšší ochranu před UV zářením. Věří, že díky lepšímu pochopení mechanismů, kterými tento gen pomáhá opravovat poškození způsobená UV zářením, se v budoucnu podaří vyvinout léčebné postupy schopné podobné ochrany dosáhnout i jinými způsoby.

Ne každý typ pokožky samozřejmě reaguje na sluneční záření stejně. Dermatologové k rozlišení různých odstínů a citlivosti pokožky používají takzvanou Fitzpatrickovu stupnici, která rozděluje pokožku do šesti fototypů podle její reakce na UV záření. Lidé se světlou pokožkou mají větší sklon ke spálení a tvorbě pih než lidé s tmavším odstínem pleti. Co nám ale tyto rozdíly říkají o riziku vzniku rakoviny kůže? 

Melanin představuje přirozenou ochranu pokožky před UV zářením. Je proto logické, že světlá pokožka, která ho obsahuje méně, bývá vůči slunečnímu záření zranitelnější. Spálení od slunce navíc zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže. Lidé se světlou pokožkou by proto měli věnovat ochraně před sluncem mimořádnou pozornost a chránit svou pleť před zbytečným poškozením.

To ale rozhodně neznamená, že lidé s tmavší pokožkou jsou vůči spálení nebo rakovině kůže imunní. Rakovina kůže se u nich sice vyskytuje méně často, bývá však nezřídka odhalena až v pokročilejším stadiu. A právě pokročilé stadium onemocnění může výrazně zkomplikovat léčbu.

Proč používat SPF ochranu před slunečním zářením po celý rok?

Sluneční záření působí na naši pokožku během celého roku. Proto bychom měli myslet na pravidelnou ochranu nejen v létě, ale také na podzim, v zimě a na jaře. Americká akademie dermatologie (American Academy of Dermatology) doporučuje používat opalovací přípravky každý den, pokud plánujete pobyt venku. Ochranný přípravek byste měli nanášet na všechny části pokožky, které budou vystaveny slunečnímu záření.

Existují totiž situace, při kterých je naše pokožka vystavena UV záření, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Může jít například o sezení u okna v kanceláři, každodenní procházku, jízdu na kole nebo obyčejné vyřizování pochůzek. UVA záření totiž může pronikat také sklem oken, a proto nemusíte být přímo na slunci, aby byla vaše pokožka vystavena jeho působení. Právě UVA paprsky pronikají do hlubších vrstev pokožky a podílejí se na jejím dlouhodobém poškozování a předčasném stárnutí.

Nadace pro boj proti rakovině kůže (The Skin Cancer Foundation) doporučuje, aby děti starší šesti měsíců používaly při pobytu na slunci ochranné přípravky s SPF. Kojenci mladší šesti měsíců by naopak měli být před přímým slunečním zářením chráněni a neměli by se vystavovat přímému slunci.

Je totiž rozdíl mezi tím, když si nanášíte opalovací krém před celodenním pobytem na pláži, a když ráno vyrážíte do práce během podzimního dne. Pleťový krém s SPF pro každodenní použití by měl splňovat několik důležitých požadavků. Ideálně by měl být:

• Lehký a nemastný – neměl by na pokožce zanechávat nepříjemný mastný nebo lepkavý pocit.
• Neviditelný na pleti – neměl by vytvářet výrazný bílý film ani měnit přirozený odstín pokožky.
• Vhodný pod make-up – měl by se dobře vstřebávat a umožňovat pohodlné nanášení dalších kosmetických přípravků.

To ale není vždy jednoduché. Mnoho opalovacích krémů má kvůli svému složení mastnější nebo kluzkou texturu. Některé přípravky mohou působit těžce na pleti, jiné zase zanechávají viditelný bílý povlak, což může být nepříjemné zejména při každodenním používání.

Právě tyto vlastnosti mohou být důvodem, proč někteří lidé pravidelné používání SPF zanedbávají. Jednoduše si totiž nedokážou najít přípravek, který by jim vyhovoval natolik, aby ho chtěli používat každý den. Pokud stále hledáte ideální pleťový krém s SPF, který poskytne spolehlivou ochranu, ale zároveň nebude na pokožce působit těžce a mastně, mohl by vás zaujmout například produkt Photonic™.