Ať už jste spotřebitelka, kosmetička nebo prodejce, podívejte se, proč by vás původ produktu, jeho legálnost v EU a váš dodavatel měly zajímat více.

Trend samo-distribuce 

V posledních letech lze na českém přírodně kosmetickém trhu pozorovat sílící trend, který zasluhuje zvýšenou pozornost výrobců, obchodních partnerů i spotřebitelů – tzv. samo-distribuce. Tento fenomén označuje situaci, kdy retailové firmy, primárně zaměřené na přímý prodej koncovým zákazníkům (většinou e-shopy), začínají vystupovat jako distributoři / dovozci značek (ať již se do této role sami jmenují nebo si jednoduše produkty vozí napřímo od výrobce, bez distributora nebo jinak). Často však prodej probíhá bez potřebného zázemí, smluvních závazků, dodržování legislativy EU nebo strategické podpory značky. Tato praxe, byť na první pohled může působit jako zjednodušení cesty prodávajícího k zákazníkovi nebo běžný dovoz unikátních produktů, má však v realitě vážné dopady na stabilitu trhu, důvěryhodnost značek i bezpečnost spotřebitele. Nelegálně dovezená přírodní kosmetika může obsahovat zakázané či nebezpečné látky a být například vyráběna a skladována nevhodně. A mnohé další…

Ne každá značka funguje pouze s distributory. Jsou i takové, které dokáží skvěle řídit vztah s prodejci a udržet kvalitu servisu vs. čerstvost produktů bez nich. Nicméně, je jich minimum.

Proč to vadí?

Tato situace je v oboru přírodní kosmetiky, kde značky a prodejci vystupují jako mravokárci, s “lepším, zdravějším a bezpečnějším složením”, paradoxní. Někteří prodejci a pseudo distributoři nehrají podle fér pravidel, kdy jiní distributoři a prodejci pravidla hry (zákony a férovost vůči svým odběratelům a zákazníkům) dodržují. Vysmívají se tím těm, kteří dbají na pravidla v EU a České republice a ohrožují mateřské značky, velkoobchodní odběratele i spotřebitele. 

Dovozce a prodejce dodržující pravidla má mnohem vyšší náklady, než podvádějící. Investuje spoustu času, peněz, know how do toho, aby dělal věci správně. Čelí velkému množství ušlých obchodních příležitostí. Hlavně ale neohrožuje spotřebitele - a svatost tohoto je něco, co nám dává právě to, že žijeme v právním státě a v integrovené Evropě. Bez ohledu na to, jak nás někdy ta byrokracie může pocitově omezovat. 

Legislativa není jen formalita – chrání nás. V přírodní kosmetice chceme od značek primárně bezpečí, které poskytují, proto je používáme. 

Pokud jste kosmetička a máte vlastní salon, jistě víte, jaké nároky na vás úřady měly. Představte si, co všechno musíte splňovat. I e-shop a dovozci kosmetiky musejí. Jen je nikdo nezkontroluje “na vstupu” jako vás a leckdy ani nikdy v budoucnu. 

Jak takový prodejce vypadá?  

Na první pohled to vypadá skvěle – e-shop a dodavatel, který nabízí hromadu zahraničních značek, o kterých jste nikdy neslyšeli. Bio. Natural. Vegan. Organic. Zero waste. Udržitelné. A všechno vypadá tak krásně odlišně od běžné nabídky - je to atraktivní, niche, unikátní a jako spotřebitelka nebo drobný prodejce si to jen tak ze třetí země neobjednáte. 

Znáte nějaké kosmetické (nebo s potravinami, doplňky stravy) e-shopy, které nabízejí značky, které nikdo jiný v Česku (nebo v EU) neprodává? Značky prodává třeba ještě pár prodejců, kteřím oni sekundárně dodávají. Zní to zajímavě – ale někdy je to varovný signál. Zvlášť pokud e-shop, který se chlubí tím, že nabízí „unikátní“, „exkluzivní“ nebo „niche“ produkty, má těch „unikátních“ značek desítky najednou, většina pochází z USA, Kanady, Asie nebo jiných mimoevropských trhů a neexistují žádní jiní oficiální distributoři v EU.

A teď si představte: Kolik by stálo dovážet legálně 30 různých značek z USA, zajišťovat všechny dokumenty, překlady, bezpečnostní posudky a přebírat právní odpovědnost? Je téměř nemožné, aby to dělala jedna malá firma - a měla vše v pořádku.

Ne všechno, co vypadá „přírodně“ je v pořádku. Přírodní produkt vás neochrání před nedodržováním zákonů ani nezaručuje zdravotně nezávadné složení. 

Spousta e-shopů, které se tváří jako kurátorské „unikátní butiky se zahraniční kosmetikou“, dělají ve skutečnosti jednu věc: Objednají si produkty z USA, Kanady, Austrálie nebo Británie „napřímo“, nebo přes šedé B2B tržiště či známé. A pak je v ČR prodávají bez toho, aby si vůbec zjistili, co to obnáší – natož aby to udělali legálně. V lepším případě? V tom horším o tom totiž vědí a na pravidla nehledí. Měřítkem je pouze jejich osobní zisk. 

Značka ze třetí země (USA, Austrálie…) si myje ruce. Do EU je přece oficiálně neposílala. A pokud ano, nemá tu sídlo, nemá tu odpovědnou osobu, nemá tu právní odpovědnost. Pokutovat ji nelze. Zákazník je jí v podstatě ukradený – důležité je, že se jí prodal produkt.

Chcete takovou značku používat a podporovat takové prodejce?

Jakých zemí a produktů se to týká 

Nejenom asijské značky, ale běžně americké, australské či anglické, vše, co není součástí EU. Velká Británie totiž již není součástí Evropské Unie a platí pro ní vlastní zákony i co se týče kosmetiky. Situace se netýká jen sortimentu konvenční kosmetiky, ale i přírodních doplňků stravy, například. Přírodní kosmetika se k nám dováží běžně i ta luxusní bez dovozce a odpovědné osoby, nelegálně a nekontrolovaně (čti - celnice to běžně nekontroluje, byť může, není to ale prvoplánově podezřelé, a hygiena nemá ani šanci to stíhat vše). 

Nevědomost neomlouvá. Předpisy platí i pro malé e-shopy nebo influencery.

Prodejci, kteří fungují jako tzv. pseudo-distributoři“, často:

1. Nemají exkluzivní smlouvu s výrobcem nebo přímé napojení na oficiální distribuční síť. Produkty v lepším případě od výrobce kupují, ale vzhledem k nedůležité formě vztahu nikdo negarantuje, že mají produkty v čerstvých šaržích. Nikdo také nehlídá to, zda oni sami neprodávají po expiraci a v nevhodných skladovacích podmínkách, i proto, že nemusí dodržovat pravidelné odběry v určitém množství. 
2. Neinvestují do budování hodnoty značky a prodejní sítě – školení, marketingová podpora prodejců, zákaznický servis, přímá edukace trhu chybí. To vám bude vadit zejména v případě, že od takového prodejce odebíráte zboží velkoobchodně. Budete dělat spoustu práce na své vlastní náklady - u značek s kvalitní distribucí se vám to spíše nestane. Pokud jste koncová klientka - jak moc byste chtěla absolvovat organické ošetření od kosmetičky, která není řádně proškolena na používání takové značky? I přírodní produkty mohou být velmi silné svými účinky nebo pro vás vysoce nevhodné.
3. Nenesou závazky vůči výrobci, jako jsou garantované roční odběry, plánování nebo zpětná vazba z trhu. To ohrožuje přímo značku - skuteční distributoři mateřskou značku nepoškozují. A co když výroba neprobíhá tak, jak se deklaruje v marketingu značky, například jak ověříte, že byl produkt vyroben v souladu s Good Manufacturing Practice (GMP) – norma ISO 22716? 
4. Působí cenovou erozí, znehodnocují ale značku – prodejem za velkoobchodní ceny oslabují důvěru v prémiové značky i tradiční distribuční partnery. Takové značky pak najdete i u prodejců, kteří by jinak na obdobný sortiment nedosáhli. Pokud připodobním situaci třeba ke kabelkám, chtěla byste si kupovat kabelku Prada ve večerce?

Jako prodejce i kosmetička chcete mít často pro své zákazníky zboží, které je unikátní. V případě, že nejsou na trhu nastaveny kvalitní obchodní podmínky pro prodejce a prodejce si může koupit zboží na prodej od jednoho kusu, dochází ke znehodnocení značky a zákazník jde k prodejci, který prodá nejlevněji. To podkopává a degraduje veškeré úsilí a udržitelnost přírodní kosmetiky. Značku pak spotřebitel sežene všude, a to jako drobný prodejce nechcete. 

Když jste spotřebitel, existence černé a šedé ekonomiky v přírodní kosmetice ovlivňuje také marketing, prodražuje ho a ve výsledku zdražuje koncový produkt. Neexistují RRP - doporučené prodejní ceny, od kterých se odvíjí marže prodávajících a pseudo distributor nastavuje ceny vlastní, bez cenové kotvy. 

Pokud je to třeba značka z USA a chybí "Made in USA", je to podezřelé. Prodávají se produkty jen přes Instagram, TikTok nebo marketplace, chybí kontakty a sídlo prodejce? Podezřelé. Uvádí prodejce podezřelá tvrzení, klamavá tvrzení, jako “tento produkt léčí akné, ekzém a dermatitidu“, “tento produkt je nejvíce BIO na světě a jeho energie vás vyléčí”? → ❌ Léčebná tvrzení jsou u kosmetiky zakázaná. Stejně tak jako přisuzování vlastností kosmetickému produktu, které nemůže z podstaty věci kosmetika splňovat.

Proč jsou oficiální distributoři klíčem ke stabilitě trhu

Protože budují značku dlouhodobě, investují do vzdělávání, edukace, marketingu, propagace a podpory prodejních míst. Zajišťují stabilní nákupní ceny a dostupnosti, čímž chrání profesionální segment (salony, odborné obchody) před cenovou válkou. Dodržují zákonné povinnosti – zajišťují odpovědnou osobu, registraci v CPNP, označení obalů a kompletní dokumentaci. V EU je ze zákona povinné, aby byla zajištěn systém sledovatelnosti produktů (kdo, kdy, co koupil). Je to důležité třeba v případě, že se v šarži produktu vyskytne podezření na ohrožení spotřebitele a je potřeba produkt rychle stáhnout z trhu - ze všech prodejních míst a zákazníky informovat.

To nejdůležitější - odpovědnost a hlídání bezpečnosti produktů

V lepším případě komunikuje prodejce napřímo se značkou. V praxi se setkávám i s přeprodejem přes zahraniční e-shopy, výprodejové sklady nebo jiné neoficiální kanály, bez odpovědnosti a bez jistoty, že produkt splňuje evropské legislativní normy. Klasikou jsou velkoobchodní tržiště, která existují i pro přírodní kosmetiku. Takové tržiště může být evropským i neevropským subjektem a značky přeprodávat - čerstvost ani povolení výrobků k prodeji ale neřeší, natož jejich bezpečnost. 

Evropská unie má díkybohu jednu z nejpřísnějších kosmetických legislativ na světě. U nelegálního dovozu ale není nikdo, kdo by zaručil bezpečnost.

V Evropské unii musí kosmetické produkty splňovat Nařízení (ES) č. 1223/2009, které zajišťuje jejich bezpečnost pro spotřebitele. Toto nařízení vyžaduje, aby každý výrobek prošel posouzením bezpečnosti certifikovaným odborníkem, byl například testován na mikrobiologickou nezávadnost a stabilitu a aby neobsahoval žádnou z více než 1 600 zakázaných nebezpečných látek. Nelegálně dovezená kosmetika tyto přísné kontroly obchází, což znamená, že může obsahovat rizikové nebo nestabilní složky, které by se na legálním trhu nikdy neobjevily. Taková i přírodní kosmetika může obsahovat zakázané látky nebo být kontaminovaná.

Pokud produkt není registrován v EU, nemá odpovědnou osobu v EU, chybí mu správné označení nebo složení, nelze zaručit jeho nezávadnost. A to ani v případě, že se jedná o přírodní kosmetiku! Žádná laboratoř totiž jeho složení a zdravotní nezávadnost nezkontrolovala. Chybí celý kontrolní systém. Například americké značky běžně nemusejí uvádět kompletní složení svých produktů. V USA platí také úplně jiná legislativa týkající se netestování na zvířatech, je za určitých podmínek povoleno, ba přímo vyžadováno. To samé v Asii. V USA i v Asii jsou úplně jiné limity pro maximální povolený obsah složek, výrobu takových složek, než v Evropě, kde máme pravidla mnohem přísnější. 

I přírodně kosmetický produkt, i drahý a luxusní produkt, vám tak může ublížit. 

Zdravotní rizika nelegálního dovozu kosmetiky

Nelegálně dovezená kosmetika – ať už organická nebo konvenční – představuje reálné zdravotní riziko. Například přírodní kosmetika bez dostatečné konzervace je náchylná k mikrobiologickému znehodnocení, což může způsobit infekce nebo alergické reakce. Chybějící toxikologická dokumentace znamená, že neexistuje žádná garance bezpečnosti při dlouhodobém používání. Nelze ověřit dávkování, interakce složek ani dlouhodobé účinky! Pamatujte, přírodní kosmetika, zejména ta luxusní, nemusí být šetrnější co do obsahu aktivních složek, než konvence, ba naopak. Nelegální dovoz může obsahovat složky zakázané v EU, např.:

• Éterické oleje s vysokým obsahem alergenů (např. australská kosmetika často obsahuje silné terpeny).
• Pesticidy a těžké kovy (běžné v čínských a indických produktech - například hennové barvy na vlasy, amla, atd.).
• Rtuť a hydrochinon (bělicí krémy z Asie a Afriky).
• Endokrinní disruptory, které EU reguluje přísněji než USA.
• Konzervanty - všimněte si, kolik přírodních (!) amerických značek jen tak používá třeba phenoxyethanol….

Porušováním zákonů o ochraně spotřebitele a nařízení 1223 dochází ke Správnímu deliktu podle zákona č. 258/2000 Sb. (o ochraně veřejného zdraví) kdy Podle § 92 odst. 3 písm. j) může být právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě za porušení povinností daných evropským nařízením (1223/2009) uložena pokuta až do výše 3 000 000 Kč. Jako drobný prodejce asi nedostanete takovou pokutu jako dovážející osoba, ale stojí za to to riskovat, včetně své dobré pověsti?

Nelegální organická kosmetika může být i rizikovější než legální konvenční

Legální konvenční kosmetika (i když není „přírodní“) je alespoň testovaná a regulovaná podle přísných pravidel (ano, i tak se běžně zachycují chybné šarže a stahují produkty z trhu. Ale to i u přírodně kosmetických značek. A je zde pevně daný kontrolní mechanismus). Nelegální organická kosmetika může obsahovat zakázané látky, být kontaminovaná nebo mít zavádějící složení – a nikdo za ni nenese odpovědnost. Jsou koncentrace látek (např. konzervanty, UV filtry) v povolených limitech? Je produkt mikrobiologicky bezpečný a stabilní? Co nano složky? 

Pokud se jedná o přírodní kosmetiku legálně dováženou, musí splňovat všechna pravidla EU – pak je bezpečná. Nelegální produkty se ale mohou tvářit jako "zdravější", zatímco ve skutečnosti můžou být větším rizikem než běžná kosmetika.

Jak ověřit bezpečnost a legalitu kosmetiky jako spotřebitel nebo firma?

Veřejná databáze, která by umožnila spotřebitelům nebo firmám zjistit, zda je konkrétní kosmetický produkt legálně dovážen do EU a zaregistrován v CPNP (Cosmetic Products Notification Portal), bohužel neexistuje. U nás například naleznete konkrétní CPNP čísla produktů přímo v našich velkoobchodních cenících.  Přístup do CPNP mají pouze regulační orgány (např. SZÚ v ČR), celní úřady a toxikologická centra. A legální distributoři a dovozci, ti ale vidí jen svoji vlastní agendu. 

Pokud se setkáte s tím, že prodejce dováží velké množství zahraničních značek (které mohou být více či méně známé), narazíte na to, že obdržíte produkt bez českého překladu etikety nebo dostanete pochybný servis k produktu, zbystřete. Tím spíše, když máte podezření na špatné značení expirací nebo dokonce zkažený produkt. Zbystřete i tehdy, pokud jste kosmetička nebo prodejce a toto praktikuje váš dodavatel.  

Co udělejte:  

• Zkontrolujte obal kosmetického produktu. 

RP (Responsible Person): Výrobek musí obsahovat údaje o odpovědné osobě (název a adresu v EU, ne např. UK!). Pokud tyto údaje chybí nebo se zdají podezřelé, produkt není legálně uveden na trh. Pokud dojde k jakékoliv reakci vašeho zákazníka, odpovědnost jde i na vaše triko (kromě toho, kdo do EU produkt dovezl a prodal jej vám). Bedlivě si prověřujte své dodavatele a doporučujeme mít určitě i kvalitní odpovědnostní pojistku (vždy minimálně v řádech desítek milionů. Spory v případě poškození na zdraví nebývají souzeny na nižší částky). 

Čerstvost + expirace: U dodavatele byste měli mít také garanci toho, že odebíráte čerstvý produkt. Dejte si pozor na to, abyste měli produkt s dobrou expirací (pro velkoobchod musí být mnohem delší, než když kupujete jako spotřebitel) a správné značení - ať již konkrétní datum “Spotřebujte nejlépe do” nebo symbol otevřeného kelímku. Prověřte si také podmínky, za kterých se produkt musí skladovat (obligátní “v lednici” bývá často mylné, pozor na to, je to oblíbená rada z časopisů). 

V praxi narážíme třeba na to, že na nás vyskočí značka v několik let starém obalu, která na prestižním e-shopu svítí jako skladem. Na to, že našim kosmetičkám prodejce tvrdí, že vůně oleje nebo rtěnky je běžná, ale produkt je citelně žluklý (má třeba symbol kelímku, ale prostě na skladě ho mají v nevhodných podmínkách nebo hodně, hodně dlouho). 

Český jazyk: etikety jsou přeloženy do češtiny, a to jak název produktu, tak jeho použití a bezpečnostní upozornění. Naleznete zde kontakt na dovozce / distributora, který můžete použít v případě potřeby. 

Složení: Neobsahuje produkt zakázané látky dle příloh II a III nařízení 1223? Nejspíše si to jen tak neověříte. Zárukou je pro vás ale kvalitní distributor / dovozce, který vám zboží dodává nebo prodejce, který nevykazuje znaky výše popsané. Hlídejte ale, že je na obale vůbec uvedeno. Do češtiny být přeloženo nemusí. Mělo by být v mezinárodním formátu - nomenklatuře INCI.

❌ Pokud tyto výše uvedené informace chybí nebo jsou jen v čínštině, angličtině, azbuce apod., produkt pravděpodobně není legálně uveden na trh v EU (bavíme se o přírodních značkách dovezených ze 3. zemí, nikoliv o Estonsku, Švédsku, Španělsku apod.).  

• Před započetím spolupráce s novým dodavatelem si jako prodejce / kosmetička prověřte, že má:  

1. Čísla CPNP ke každému produktu (na obale se neuvádí). Dokumentaci k produktům není dodavatel povinen vám poskytnout, nicméně je povinen ji mít (PIF, SDS, dokumentaci k obalovým materiálům…) a podezřelé je už to, že prodejce podezřelé značky s vámi na toto téma nekomunikuje, mlží, neví o co jde nebo se chová arogantně. Velmi doporučuji všem spotřebitelům i prodejcům se po CPNP svého prodejce zeptat, pokud si nejste něčím jistí. 
2. V pořádku Eko-kom nebo zajišťuje obalovou legislativu jiným způsobem (ta povinnost totiž pak přechází na vás!)

V ČR dozor nad kosmetikou provádí primárně KHS, potom Státní zdravotní ústav (SZÚ) a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Pokud máte podezření na nelegální produkt, můžete podat podnět k prošetření - je to také jediná cesta, jak se někdy k takové kosmetice kontrolní orgány mohou dostat. Na plošné kontroly totiž nemají kapacity a pravděpodobnost kontroly mimo udání je mizivá. Trh s přírodní kosmetikou těží z toho, že je stále příliš malý. Také celní úřady mohou zadržovat nelegálně dováženou kosmetiku. 

Vadí vám, že se jako spotřebitel nebo prodejce zapojujete do hry, která nehraje fér?