V prvé řadě nejsme chemici, vývojáři kosmetiky ani zdravotníci. Jsme prodejci přírodní kosmetiky po mnoho let, školíme v této problematice ostatní prodejce tak, aby byli schopni mít rozumný a ucelený pohled na věc. Za odborníky, ze kterých vycházíme, považujeme nejen praktiky s velkou zkušeností v přírodní kosmetice a péči o pleť jako takové (a tyto dvě věci jsou spolu pro nás pevně spjaté), ale hlavně vývojáře přírodní kosmetiky, jakými jsou Julie Longyear, majitelka a vývojářka značky Blissoma® či majitelé Ere Perez (Ere Perez spolu se svým manželem, Juanem, odpovědným za vývoj produktů) se vzděláním v holistické medicíně, rostlinolékařství a kosmetické chemii.
Přírodní, organické nebo BIO? Rozdíl u pleťové péče vs. líčení a skincare
Nejednotná a neexistující legislativa se dotýká sousloví “přírodní kosmetika” všech na celém světě. Neexistuje zákonná regulace, která by stanovovala, kolik % a jakých složek musí či nesmí produkt mít, aby byl považován za přírodní kosmetiku. Ukážeme si to vždy na příkladech značek Ere Perez a Blissoma®, se kterými pracujeme. Například Ere Perez, jelikož je to kombinace skincare a líčení, se v nejšířeji chápaném řazení počítá mezi clean beauty a zároveň mezi přírodní značky. Aby byla značka (v anglickém pojetí) chápána jako plně organická, nesměla by obsahovat 0,xx %, či spíše 0,0xx % syntetických barviv nebo jiných složek fosilního původu či složek, které se při výrobě synteticky zpracovávají, s potenciálem určité škodlivosti pro lidský organismus či životní prostředí. Značku Blissoma®, což je pleťová péče, pak řadíme nejen mezi přírodní, ale hlavně mezi vysoce čisté, organické a BIO značky.
Pamatujte, že vyrobit přírodní pleťovou péči je vždy jednodušší, než vyrábět přírodní líčení.
Jak chápat termín BIO kosmetika a certifikovaná kosmetika
V českém prostředí se zejména termín “BIO” snažíme upravit nutnými certifikáty vázajícími se primárně k zemědělství, a to především u potravin. V zahraničí se podobná úprava označuje certifikáty “organic”. U nás je tedy pojem “organický” odvozený z anglické pojmologie. Certifikace u přírodní kosmetiky jsou vydávány samozvanými certifikačními organizacemi, influencery či jinými osobami z kosmetických a příbuzných oborů, nevycházejí nijak z legislativy. Díky nim spotřebitel někdy dokáže na první pohled rozlišit, zda výrobek splňuje určité parametry. Podmínkou je to, že za prvé zákazník ví, co vlastně zelený certifikát říká, za druhé, někdy to, co certifikát říká, není nijak kontrolováno v praxi. Certifikovaná přírodní kosmetika tak může být vždy na stejné úrovni jako necertifikovaná. Nejdůležitější je i to, zda byla legálně uvedena na trh a je kontrolovaná, viz. článek o nelegální přírodní kosmetice a jak ji poznat. Termín kontrolovaná se v přírodně kosmetickém oboru používá právě u certifikovaných přípravků, ale zase musíme vědět, jak moc certifikační organizace dokáže kontrolovat veškeré aspekty výroby a marketingu produktů.
Udržitelná kosmetika může být více než BIO, certifikovaná či organická
Spousta certifikací používaná v segmentu přírodní kosmetiky totiž nezohledňuje skutečnosti, za kterých byste si raději vybrali necertifikovaný produkt. A těmi mohou být dětská práce, původ surovin a jejich zátěž pro životní prostředí, uhlíková stopa, následná likvidace produktu, recyklace produktů, celková použitelnost a využitelnost výrobku (a to i ve smyslu mainstreamu a nadprodukce). V praxi dále to, zda vám produkt udělá na pleti efekt, který potřebujete (s tím bojují jak levné konvenční, tak ale i přírodní značky), “vylepší” kůži nebo zda je přípravek v případě prodeje atraktivní pro zákaznici. Protože pokud takový make up nefunguje, jedná se o zbytečnou produkci a ta prospěšná pro ekosystém, kterého jsme součástí, není, ani kdyby byla kosmetika sebevíc BIO. A také je v praxi možné, že certifikát, který ve spotřebiteli evokuje přírodu či celkovou kvalitu produktu, vlastně označuje méně přírodní a udržitelnou věc (protože spousta složek má přírodní původ, ale udržitelná není). Tudíž i necertifikovaný produkt může být super z toho hlediska, že jeho existence bude dávat větší smysl v celku. No a mezi certifikacemi jsou také velké rozdíly.
Proč raději u výběru přírodní kosmetiky přemýšlet komplexně
Není špatně se dívat po produktech s certifikací, vyhledávat čistě BIO produkty nebo mít jiný, vlastní, individuální pohled na věc. V přírodní, netoxické nebo BIO kosmetice jej totiž tak trochu máme všichni. Každý prodejce má svá jedinečná kritéria, co ano a co ne, odvislá od své vlastní životní cesty. Co je pro někoho již nepřípustné, někomu jinému nevadí. To samé každá koncová zákaznice nebo certifikační organizace. Špatně je však kritizovat tyto nuance v přístupech (= "jedině my jsme opravdu BIO", v opačném táboře "přírodní kosmetika nefunguje”).
Certifikovaná či lokální přírodní kosmetika je skvělá, ale neberme to nikdy jako dogma
Lokální, certifikovaný produkt může být horším produktem než produkt dovezený přes celou planetu. Je to velmi složité téma dotýkající se principů mezinárodního obchodu a smyslem tohoto článku je pouze nabídnout komplexnější pohled na celou problematiku. Certifikační společnosti dělají velmi záslužnou práci, jen je třeba chápat téma v souvislostech.
Můžete si zvolit dekorativní značku přírodní kosmetiky nebo péče, která je čistě organická (a obsahuje třeba pigmentaci pouze rostlinnou, z broučků nebo oxidů železa). Bohužel však neexistuje taková značka, která by neměla výměnou za toto mínusy jinde. Například je příliš reaktivní a nesedne polovině typů stavů a typů pleti, příliš se opírá o minerály* nebo prostě nefunguje. Není pak pro vás i ekosystém lepší si koupit jeden pořádný produkt, než pět nefunkčních, ale za každou cenu z kolonky “BIO”?
*Minerály jako mastek, slída a jiné. Víte, že jich spoustu těží v Africe a v Indii malé děti? I nejpřísnější přírodně kosmetické certifikace COSMOS (Ecocert, Soil Association, BDIH, ICEA, Cosmebio), které v sobě definují pravidla pro přírodní a organické složky, zákaz dětské práce nekontrolují přímo – od certifikovaných dodavatelů se sice očekává dodržování ILO standardů, ale u minerálů a slídy se aktivně jejich původ neověřuje.
Udržitelnost přírodní kosmetiky je TO kritérium
Pokud se znovu podíváme na praxi, například u Ere Perez, zjistíme, že ačkoliv ingredience v organické i BIO kvalitě značka Ere Perez obsahuje, nesoustředí se pouze na plnění těchto kritérií přírodních, BIO či organických certifikačních společností. Nelze ji tak hodnotit ve smyslu % BIO složek v jednom produktu, ale je potřeba se dívat na celkový smysl této udržitelné značky, udržitelnost jejích obalů, surovin, výroby a ochranu zvířat, planety a její přístup k biodiverzitě. Zároveň je Ere Perez vyvíjena jako high - end značka, a to znamená, že při porovnání s více či méně minerálními značkami, typickými pro ty “bez x % syntetiky (byť neškodné) přírodní a certifikované”, bere v potaz i faktory použitelnosti, atraktivity, výdrže nebo zdravé pokožky. Zdravou pokožku bych zdůraznila, protože většině klientek výše zmíněné čistě minerální značky sedět nebudou, rozhodně ne dlouhodobě. Například klientky s akné, suchou, zralou nebo citlivou pletí potřebují jinak koncipovaná, neminerální složení a pro ně budou takové značky více reaktivní, než produkty Ere Perez.
Nikdy nehledejte parametricky dokonalý produkt, ale vždy se řiďte tím, co je pro vás je důležitější a vyhovuje vašemu přirozenému fungování.
Proč se používá “bezpečná syntetika” ve složení produktů i v přírodní kosmetice?
Bližší vysvětlení tohoto tématu najdete v článku “Blacklist”, který vysvětluje 2 rozdílné pohledy na přírodní, organickou a BIO kosmetiku.
I ten nejlepší vlněný kabát může fungovat lépe, pokud bude mít drobný přídavek syntetiky. Pojďme si to ukázat na příkladu našich značek. U Ere Perez je třeba důvodem přídavku syntetiky určitě funkčnost produktů, ale hlavně celková udržitelnost a smysl značky, viz. výše. To, že je látka k nalezení ve složení jako “syntetická” totiž většinou neznamená, že se jedná o některou ze složek ropy či složku jinou, v přírodní kosmetice nechtěnou chemií upravovanou. V přírodní kosmetice mají ty “bezpečně syntetické” složky totiž většinou přírodní původ, jen se syntetizují (či jinak zpracovávají) v laboratoři. Složení produktů vás poté může zmást, ale neznamená to, že by produkt nebyl “přírodní”. Je méně triviální a primární, ale může být pro ekosystém prospěšnější. Příkladem může být syntetický včelí vosk s přírodním původem, který je ve své laboratorně upravené variantě mnohem méně alergenní.
U sofistikované kosmetiky, jakou přírodní make up je, totiž od určité úrovně nemůžeme pracovat s celým primárním produktem. Výroba dekorativních produktů je mnohem složitější, než výroba pleťové péče. Pokud si představíme jablko, je pro naše tělo mnohem lepší sníst jej celé, než z něj laboratorně vytahovat určité sloučeniny a tvořit umělou jablečnou svačinku. Ale u make up produktů, které vyžadují určité kvality, potřebujeme stvořit celý produkt nově - uměle. Tak, aby dosahoval určitých vlastností. Ale samozřejmě - zachovat u toho stále kritérium přírodnosti, které ale není definováno.
Komunikovat značku jako přírodní a ne BIO, pokud bezpečnou syntetiku produkty obsahují, je správně. Označovat produkt za BIO nebo organický a používat syntetické složky či suroviny pocházející většinově z neorganického zemědělství je zavádějící.
V INCI často není důležitá složka jako taková. Je důležitý její původ a důvěra v majitele či brand značky
Co se týče původu složek, k těm se jako spotřebitel nebo prodejce nikdy úplně nedostanete. Návodná vám tak může být právě certifikace nebo celistvá filosofie značky. Neřiďte se prosím pouze databázemi “dobrých” a “špatných” složek v kosmetice. Nic, kromě velmi letmé orientace, vám neřeknou a řídit se jimi je vysoce zavádějící! Nedokážete posoudit povolené koncentrace a případné interakce ve složení. Výrobní procesy i skutečný původ složek jsou přirozeně vždy obchodním tajemstvím, i pokud je značka vysoce transparentní.
Dívejte se velmi na to, jací lidé stojí za prodejem značek a kdo značky vlastní, více než na to, zda je za každým slůvkem slovo BIO. Řiďte se vlastním pocitem důvěry a intuicí. U Ere Perez je původ složek deklarován kritériem udržitelnosti, pak obsahem přírodních složek a použitelností (a tím je myšleno vše od pigmentace, přes finiš produktů po jejich výdrž). To znamená, že jsou suroviny nakupovány od takových dodavatelů, aby byly nejenom v co nejčistší přírodní kvalitě, ale zároveň respektovaly přírodní biodiverzitu a nebyly používané organické suroviny, které jsou dlouhodobě neudržitelné jak svým získáváním, tak svojí výrobou. Vylučuje se tím třeba podíl dětské práce (například při těžbě některých minerálů). U Blissomy® je pak primárním kritériem výroby zdravá pokožka, obsah organických surovin a aktivních látek, ale taková udržitelnost je hned za nimi stejně tak jako špičková použitelnost - Blissoma® má mnohem triviálnější složení, než taková Ere, ale také jde o pleťovou péči, nikoli o make up značku.
Neporovnávejte levnou přírodní kosmetiku s tou sofistikovanou
Někdy se v praxi setkávám i se zdáním, že jednodušší složení = více přírodní, BIO, zdravější či pro kůži lepší. Může tomu tak být, ale nejsem zastánce takového zjednodušení. Blissoma® moisturizer nelze porovnávat s jednoduchým přírodním krémem složeným z přírodních olejů, másel, jednoduše emulgovaných. Takový krém si můžete namixovat doma ve své kuchyni, nestojí za ním klinické studie, neseženete nikdy suroviny v této kvalitě a nikdy nenakombinujete složky tak, aby byl splněn primární kosmetický cíl. A tím je hydratovaná, vyživená pokožka bez nedokonalostí, stárnoucí co nejpomaleji, nachystaná na makeu up, který na ní bude držet. Pro spoustu žen je také důležité péči o sebe konsolidovat do co nejmenšího časového bloku a přitom vypadat co nejupraveněji.
Zvolíte si za každou cenu 100% organické složení nebo raději to, které dává větší smysl?
Slůvko “organic” má v angličtině trochu jiný význam, než české “organický” (= nejedná se o neživé prvky přírody, tzn. organické jsou rostliny, zvířata a houby) a když jej používám, myslíme tím často to, co v češtině chápeme pod pojmem “přírodní”. Termín “natural” se u kosmetiky v angličtině příliš nepoužívá, má v ní význam více spojený s českým “přirozený”. “Clean beauty” v angličtině je ekvivalentní českému přírodní. My v České republice a na Slovensku tak v souvislosti se značkou Ere Perez zachováváme anglické “clean beauty”, bez problémů používáme “přírodní kosmetika” i “makeup bez chemie či netoxický”, či “bio” v případě značky Blissoma®. Organická v anglickém pojetí je většina složek produktů Ere Perez, ale ne celá značka, opět viz. vysvětlení výše. To samé, pokud se bavíme o označení přírodní (viz. certifikace, kde běžně produkt s určitými procenty původu složek nebo jejich názvem dostává tuto nálepku). V českém prostředí pojem “netoxický” znamená to, co za “netoxické” považuje sám prodejce, nikoliv o objektivní stav, který by byl všeobecně definován. Škála i druh zakázaných složek se tak mezi jednotlivými prodejci liší.
Termín “netoxická kosmetika” označuje nealergenní produkt, na jehož složky neexistují studie o potencionální škodlivosti, byť třeba pro minimální množství lidí. Za toxický se tak považuje v některých případech i izolovaný vitamin C. Náš subjektivní názor na problematiku je však takový, že není potřeba vylučovat maximum minimálně alergenních složek pro to, abyste žila netoxický život. Vždy začínejte zeširoka, ne detaily. Vylučujte postupně to, co vám vadí, vyzkoušejte si, pokud chcete, eliminační diety nebo vynechání určitých nadbytečných produktů. My nemáme rádi extremismus v žádné podobě, a proto raději volíme racionálně ne podle dogmat “BIO”, “netoxický”, “přírodní”, ale podle toho, co a jak cítíme my, že je (ještě) správné, byť se tím již nenapasujeme do některé z kolonek.
Je bezpečná syntetika v přírodní kosmetice greenwashing?
U značek spadajících pod výraz “greenwashing” pozor na přírodně motivované obaly, které mají navodit recyklovaný, přirozený vzhled produktů a přehnané zdůrazňování procentuálního obsahu přírodních složek. Takové konvenční značky se nevyhýbají seznamu těch opravdu špatných složek, které v kosmetice nechceme, a takových ingrediencí je v nich většina. Často je tomu na úkor nosných přírodních složek - více viz. náš článek Blacklist.
A víte, proč přírodní kosmetika s malým obsahem bezpečné syntetiky není greenwashing? Protože své složení komunikuje a protože i přírodní certifikace často tyto složky povolují. Protože díky malému použití bezpečné syntetiky je často produkt udržitelnější. Ekologičtější. Použitá syntetika je bezpečná a v minimálním množství. A o tom přírodní kosmetika je.
Drahá, kvalitní kabelka vám také vydrží dlouhé roky, kdežto levná, byť vyrobená z přírodních materiálů, se po chvíli rozpadne či za rok nebude módní. Protože i u celopřírodních produktů mimo přírodní kosmetiku (a vegani v tomto určitě vědí své), nemusí být bezpečná syntetika ničím špatným. Materiály, kterými je takové přírodní merino, jsou ve své necertifikované a nyní masově rozšířené produkci získávány opravdu nehezkým způsobem. Řešení pak máte tři. Za prvé, omezení nadprodukce (= bude vám stačit svetr jeden), za druhé, soustředit se pouze na certifikované produkty (= dražší varianta), za třetí, vybrat si i umělý materiál (který se ale může vyrábět mnohem ekologičtěji, i přesto, že je umělý, třeba za mnohem menšího použití vody). Víte, že i přírodní merino se čistí chemií? Není pak lepší sáhnout rovnou po jiném materiálu?
Řešte tak co nejvíce obsah neobnovitelných či fosilních složek + složek, které jsou prokazatelně škodlivé v kumulativním efektu v organismu, neodboutatelné v přírodě, byť povolené, nebo složek velmi alergenních (a takové jsou i složky přírodní).
Čistota přírodní značky - jak ji chápat v celistvosti
Když s vámi hovoříme o značce Blissoma®, často se ptáte, zda je “čistá”. A odpověď zní - ano, je, a to i v tom nejpřísnějším pojetí každého, kdo sleduje proudy “non toxic, přírodní, netestované, veganské, ekologické, přírodní, organické, clean beauty, či zdravé”. Dokonce je Blissoma® natolik “čistá” (byť my toto subjektivní označení tolik nemusíme), že patří mezi ty “nejčistší” značky na světě.
V praxi jsem se s tím, že prodejce označí značku za “nejvíc bio, organickou nebo čistou absolutně”, setkala v marketingové komunikaci hlavně u značek, u kterých to tak nebylo :-) Krásná složení mají třeba DEMETER produkty, ale vždy je otázkou, zda vám dává smysl i třeba škála a druh takových produktů, zda je to použitelné konkrétně pro vás a dělá vám to s pletí to, co potřebujete. Protože k čemu je vám složením ten nejkrásnější produkt, když certifikace přírodní “čistoty” nehovoří nic o tom, jestli složky obsažené v produktu spolu vzájemně ladí a zlepšují vám pokožku, nejsou těžké, neucpávají póry, drží na nich makeup nebo nemáte po použití produktu reakci. Setkala jsem se i s prodejci, kteří za nejčistší složení v BIO kvalitě označovali karmín v dekorativce - a nemusíte být vegan na to, aby pro vás tahle složka byla stejně negativní konotaci jako jiná, ta “špatná” Éčka, mezi které se karmín řadí. Pro někoho tak i eticky mnohem horší, než zmiňované minimální množství syntetického barviva, pro někoho třeba ne.
Proč vám složení některé přírodní značky přijde moc “chemické”?
High end a opravdu účinná přírodně kosmetika je totiž jiná skupina produktů, než značky obsahující typicky: čistá rostlinná másla, různé oleje, hydroláty, minerály, myšleno v té nejméně upravené podobě. Nelze srovnávat potraviny s kosmetikou. Ve stravě se jistě shodneme, že přirozená, co nejméně průmyslově zpracovaná potravina bude pro tělo prospěšnější. Jak moc stoupá obsah syntetiky v přírodních dekorativních kosmetikách a za jakých podmínek je to v pořádku, vysvětluji výše. Pokročilá úprava primárních ingrediencí v mixu s udržitelnými složkami může ve výsledku být jak ekologičtější, udržitelnější, tak i použitelnější a lépe pracovat s kůží.
Ve chvíli, kdy se v přírodní kosmetice potká práce s kůží (a prosím, opusťme již dogma, že jednoduché a olejové přírodní produkty udělají hezčí kůži, než sofistikovanější konvenční kosmetika, bohužel opravdu ne), přestanou přírodní kosmetiku kritizovat vývojáři té konvenční.
Tím se dostáváme k tomu, proč certifikované přírodní dekorativky neznamenají všespásně fungující produkt, který vám bude na kůži prospěšný, a proč je v této oblasti tak moc málo vysoce přísně čistých nebo certifikovaných značek. Nestačí vyměnit “chemii” za přírodu. Ony se totiž některé značky, a zejména ty dekorativní, do certifikací nenapasují, nebo pro ně nejsou vypovídající a značky by tak potřebovaly vlastní kolonku. S jejich použitím máme ale lepší pocit. A u pečující kosmetiky je tohle vše vždy mnohem jednodušší.
Někdy vás zmate chemická podoba jednotlivých látek ve složení produktů - a pro tento případ jsme připravili v článku Blacklist seznam, čemu přesně se vyhnout vždy. Více nemusíte řešit, pokud důvěřujete značce, prodejci či certifikaci. Podle pouhého složení kromě alergennosti stejně nepoznáte, jestli vám produkt sedne a zda je dobře koncipován. Pokud nejste vývojář kosmetiky.
I přírodní složky mohou být zapsány tak, že budou evokovat cosi nepřírodního. Natož složky syntetizované z původně přírodní ingredience.
K informaci, zda je složka upravena pomocí nechtěné chemie nebo nechtěného chemického procesu, se nedostanete ani u některých certifikovaných produktů. A kdo z nás má v hlavě definitivní seznam toho, která syntetika je bezpečná a udržitelnější, než přírodní složka? Ere Perez se vyhýbá přes 2700 složek. Pro příklad, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích aktuálně zakazuje kolem 1370 nežádoucích složek (a nové stále přibývají). Organická značka Blissoma® má také svůj seznam.
Nebavíme se samozřejmě o greenwashingových značkách, které za přírodní produkt označí cokoliv, co obsahuje alespoň něco přírodního původu.
Non toxic pohled na přírodní kosmetiku a konvenční kosmetiku
V prvé řadě si musíme uvědomit, že vše označené pojmem “netoxický” a “non toxic” označuje subjektivní názor, který sice bývá podložen studiem výzkumů a vzděláním, ale nehovoří nic o celkové prospěšnosti pro vás. Příklad - mezi odborníky máme nekonečné debaty o prospěšnosti mléka, bílkovinové diety, někdo zakazuje kávu, jiný ji blahořečí. A pokud jste jedinec, který je citlivý, špatně snáší kofein nebo kyselost kávy, bude pro vás tato látka toxická. Z mého pohledu tak není třeba vyhýbat se obecně každé látce, která někomu v non toxic světě vadí, a tím myslím třeba látky, které vadí jen necelému procentu lidí. Bavíme se třeba o kyselině askorbové, benzyl alkoholu nebo i ve složení setině bezpečného syntetického barviva. To jsou látky, u kterých je minimání možnost, že na ně budete mít alergii nebo že vám nějak uškodí, a to i v koktejlovém efektu.
Vyřadit tak kvůli jedné z takových surovin celou značku je nesmysl ve chvíli, kdy jiné značky dostávají certifikace BIO ačkoliv obsahují prokazatelně mnohem horší alergeny. Ano, zařazení do škatulky BIO, organic, přírodní, eko kosmetiky…a dalších, nehovoří nic o vaší reaktivitě na produkt a o tom, zda vám produkt udrží hydrataci v pokožce, nepřesuší vás či vám zkrotí pupínky. Nedívejte se tak na kosmetiku nebo jednotlivé složky zbytečně dogmaticky.