.png){kind=logo}
V posledních letech se lékaři ve svých ordinacích nezřídka setkávají s narůstajícím počtem pacientů, které trápí podobné problémy. Únava, nadměrné pocení, pocity silného bušení srdce, návaly horka, na dotek nepřirozeně jemná a teplá kůže, deprese, vypadávání vlasů, velký úbytek nebo přibývání váhy. To jsou jen některé z příznaků nemoci orgánu, který se v lidském těle podílí na správné látkové výměně, růstu a vývoji, funkci centrální nervové soustavy a srdce. Činí tak produkcí dvou hormonů — tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3). Řeč je o jedné z nejdůležitějších žláz s vnitřní sekrecí v lidském organismu —štítné žláze.
Štítná žláza a strumigeny
Jen málokteré žláze v lidském těle je při výzkumu věnována taková pozornost jako právě té štítné. Jedním z takových výzkumů (probíhajících již od padesátých let minulého století) je i vliv strumigenů na její funkci, a to zejména na vznik hypertyreózy (zvýšená funkce štítné žlázy) a hypotyreózy (snížená funkce štítné žlázy). Jaký je mezi nimi rozdíl?
- Hypertyreóza — štítná žláza produkuje nadměrné množství hormonu. Lidé postižení touto nemocí zaznamenávají úbytek váhy, jsou nervózní, pociťují silné bušení srdce, trpí nespavostí, mají zvýšení krevní tlak.
- Hypotyreóza — štítná žláza produkuje nedostatečné množství hormonu. Lidé postižení touto nemocí přibývají na váze, jsou unavení, zimomřiví, nervózní a podráždění. U žen může docházet k poruchám menstruačního cyklu.
Co jsou to strumigeny?
Strumigeny jsou látky, které mohou narušit funkci štítné žlázy. Svůj název dostaly podle onemocnění štítné žlázy, které se projevuje zejména jejím abnormálním zvětšením — STRUMA. Tento jev vzniká ve většině případů tak, že strumigeny zabraňují štítné žláze v hromadění a následnému využití jódu, který je pro její správnou funkci nesmírně důležitý. Dnes již ale víme, že nedostatek jódu není jediným důvodem možnosti vzniku strumy. Mezi další takové důvody patří například nedostatek selenu, dlouhodobý stres nebo nedostatek spánku.
Strumigeny — jíst či nejíst?
Máme se jim tedy ve stravě spíše vyhýbat? Jak už to tak bývá, a nic není jen černé nebo bílé, odpověď na tuto otázku je taky taková. Zdravému člověku, který netrpí problémy se štítnou žlázou, přiměřené množství těchto látek nijak neublíží. Ba naopak, potraviny, které jsou bohaté na strumigeny, obsahují další látky, které paradoxně mohou štítnou žlázu chránit před rakovinou. Lidé, kteří s některým z onemocnění štítné žlázy bojují, by u některých potravin měli dbát zvýšené pozornosti, ale nemusí si odpírat úplně všechno. Klíčem ke zdraví je množství a úprava. Pokud nejste z těch šťastnějších a musíte se kvůli zdraví štítné žlázy omezovat, je vhodné, aby váš denní příjem potravin obsahujících strumigeny nepřekročil 100 g. Dále je vhodné potraviny tepelně upravit, protože tak snížíte jejich strumigenní potenciál. Pokud je navíc osolíte jodidovanou solí, pak už to bude značka ideál.
Potraviny obsahující strumigeny:
- zelenina — zelí, květák, brokolice, křen, špenát, kedlubna, kapusta, kukuřice, fazole, batáty, tuřín, maniok
- ovoce — hrušky, jahody, broskve
- sojové produkty — tofu, sojové mléko, tempeh, sojové boby
- další — bambusové výhonky, lněné semínko, piniové a burské oříšky, pohanka, jáhly
Ať už trpíte či netrpíte problémy se štítnou žlázou, platí staré známé „všeho s mírou”. Máte chuť na zelňačku nebo zapečenou brokolici? Pokud jste zdraví a necpete se jimi každý den, dejte si. Pokud vaše štítná žláza není úplně OK, povařte, osolte a občas si je můžete dát taky.